"(nutno však podotknout, že návratem ke slavení eucharistie „čelem ke společenství věřících“ se Církev vrátila ke své nejstarší praxi z prvních staletí – pozn. red.)."

9. omyl - Arecheologismus. Mnozí modernisté se na jedné straně odvolávají na vedení Církve Duchem Svatým, ale na druhé straně toto vedení zpochybňují ve jménu "návratu ke kořenům", "obnovování původní praxe", "návratem ke slavení eucharistie čelem ke společenství věřících", apod. Zde asi podle jejich mínění Duch Svatý vedl Církev jinam, než si její Hlava, tedy Pán Ježíš, přála.

Ve skutečnosti je tomu jinak: To od Církve odpadlí "reformátoři", zde například pan "red.", si nepřejí, aby v Církvi působil Duch Svatý, ale duch jiný - temný a smrdutý, kterému oni sami slouží. Proto horují pro "obnovení" a "očištění" církevní praxe i nauky tak, aby odpovídala jejich zvrhlému cíli - odvádět ovečky od Kristova stádce přímo do tlamy vlka, kterému slouží. Žádný prostředek jim není dost nízký, pokud vede k jejich cíli.

Skutečná Církev nedělá kroky vpřed a vzat jako tanečník na palubě potápějícího se Titaniku. Skutečná Církev věrně následuje učení Krista Pána a pokud nějakou svoji praxi opustí, pak jedině ve prospěch praxe lepší - proto, že osvěcována světlem Ducha Svatého rozpoznává kam ji její Pán vede a jakou ji chce mít.


Oceňuje uveřejnění v podstatě katolického článku ve vašem časopise. Stejně také oceňuji i nechtěnou demonstraci nekatolického smýšlení redaktora, který považoval za nutné doplnit smysluplný text svojí nesmyslnou (a tedy nekatolickou) poznámkou.