Opět se zopakuji, překvapuje mě, jak málo (všeobecně) mladí katolíci (nebo i křesťané) diskutují o náboženských otázkách. Možná je diskutují na svých setkáních, možná jim je vše jasné, možná mají obavy nějak projevit pochybnosti. Vždyť kdo by začal pochybovat, už by mohl hřešit. Viz třebas: http://cirkev.wordpress.com/2013/04/23/vira-11-hri chy-proti-vire-zaver/
Správný věřící tedy nutně musí mít obavu, zda svým jednáním, nebo i pouhým myšlením (Bůh přece "vidí" i myšlenky -- existuje tedy vůbec nějaká lidská svoboda, svobodná vůle?) nepáchá hřích. Evidentně je tedy v základu náboženství strach ze Všemohoucího, Vševidoucího, sice Dobrotivého, ale přísného Soudce Pána Boha.
V tomto příspěvku bych chtěl zareagovat na některé články z aktuálního čísla:

„Za všechno můžeš ty, babko“: Tento vtip názorně ukazuje, jak se věřící do nebe moc netěší. Každý se snaží, aby v „tomto slzavém údolí“ žil co nejdéle. Proto chodí k lékaři, žije zdravě. Včetně papeže – JP II. po atentátu děkoval P. Marii, že jej zachránila, místo aby ji vyčítal, že si jej do nebe nevzala. A navíc – už dávno, a bez pochybností, mohl být svatý – jako mučedník pro víru.

„Raději smrt než hřích“: Smutný příběh o jedné oběti válečného běsnění. 16 letá dívka, i její okolí, špatně odhadla vážnost situace a vlivem náboženské výchovy která věřící přesvědčuje, že „čistota“ je více než život, učinila fatální rozhodnutí. Zde bych podotkl, že chápu, že nevzdělaní, nekulturní vojáci Rudé armády, z velké části mongolského typu, opilí, špinaví, zapáchající, rozhodně nemohli budit nějaké kladné emoce. Naopak, v záp. Čechách američtí „boys“ v pěkných uniformách, a to i černoši, podstatně vzdělanější, kulturnější, s kapsami plnými žvýkaček, čokolád, silonek, nemuseli znásilňovat – holky před nimi padaly na záda dobrovolně.
Osud Anky Kolesárové mně připomněl osud sv. Marie Gorettiové, mučednice „čistoty“, o níž se ovšem málokdy řekne, že byla zavražděna ve svých 12 letech po předchozím vysvětlení místního kaplana, co to znamená „hřích těla“, po němž se prý zařekla, že se něčeho takového nikdy nedopustí. Není známo, co jí kaplan řekl, kdož ví, jaké představy měla ubohá Anka.
Zde bych ještě uvedl typický příklad používání slov v jiném významu, než jsou běžně používána: Čistota = asexuální chování / vyspat se (s někým) = souložit (je zajímavé, jak se tomuto „terminus technicus“ speciálně křesťanská media vyhýbají) / setkání s Ježíšem (Kristem, Bohem) = příjemný pocit / přijímání něčeho do srdce, myšlení, srdcem apod. = emotivní uvažování / aj.

O tom, jak pěstované vědomí „hříchu“ deformuje lidskou mysl dobře vypráví příběh Bůh mi podal ruku v pravý čas: „jak se může cítit člověk při přijímání Eucharistie, když noc před tím s někým ležel v posteli před televizí? A nešlo jen o ležení!“ v podstatě se jen mazlili, ale mladí věřící jsou přesvědčováni, že i to je hříšné. „Čistota“ musí být asexuální!

„Chléb silných“: Jako mladík jsem se zamýšlel, zda modlitby, zpověď, přijímání apod., mají na mě nějaký vliv. Musel jsem si přiznat, že evidentně ne. Díval jsem se, zda mají vliv na jiné lidi. A opět jsem došel k závěru, že ne. Když tedy člověk „přijme Ježíše do svého srdce“, když se tedy přímo „spojí s Bohem“, co to s ním udělá? Stane se lepším, chytřejším, krásnějším …….. ne, zůstane úplně stejným. Podle čeho se tedy usuzuje, že zpověď a přijímání mají na lidi nějaký vliv?
„““Eucharistie se však dotýká i těžkých hříchů. Ty se sice skrze ni neodpouští, ale Eucharistie před nimi chrání.“““““““ Členové Hlinkových gard, pod vedením duchovních vůdců katolických kněží, se vyzpovídali, přijali, a šli dál vraždit. Stejně tak i ustašovci v Chorvatsku, jimž dělali duchovní vůdce františkáni.

„Apoštol muslimů“: Jestliže je křesťanství jediné pravé náboženství založené jediným pravým Bohem, jak to, že se světem tak úspěšně šíří islám, který už pohltil kdysi rozvinuté křesťanské oblasti na středním východě i v sev. Africe?

„Písma vdechnutá Bohem“: Myslím, že tento článek velice přesně dokumentuje problém s Biblí, jako „Božího slova“. Současní teologové se musejí vyrovnat s problémem, že v Bibli je mnoho naprostých nesmyslů, které jsou jen těžko myslitelné, kdyby texty inspiroval absolutně inteligentní Bůh. Naopak, dalo by se předpokládat, že moderní věda by v Bibli objevila v