Našel jsem na nějakém webu před časem kratičký příběh, třeba se Vám bude hodit:
Stalo se to prý v jednom rybníku. Pulec se zakoukal do rybky. Říkal jí, že ji miluje.
Ale pak se s ním začalo dít to, co se děje s pulci: začaly mu růst nožičky – nejdřív zadní a pak přední – a pomalu se měnil v žábu.
Řekl své rybičce: „Budu se stěhovat z vody na zem. Také si musíš zvyknout žít na suchu.“
„Ale můj milý, to já přece nemohu,“ namítla rybka. „Mám žábry a ploutve. Na suchu se nemohu hýbat, nemohu tam dýchat. Zahynula bych tam.“
Pulec se zeptal: „Miluješ mě a nebo ne?“
„Přece víš, že tě miluji,“ vzdychla rybka.
„No, tak půjdeš, nebo ne?!“
***
V Písmu svatém čteme: „Láska (…) nemyslí jen a jen na sebe.“ (srov. 1 Kor 13,5)