Mnozí z nás zajisté zakouší mnohé podlehnutí a zranění těžkým hříchem. V katechismu katolické Církve mimo jiné najdeme prohlášení bl. Jana Pavla II., že úmyslně uškodit druhému je hřích nejtěžší. To je z lidského hlediska zcela triviální a pochopitelné. Ovšem nejtěžší hřích, podle skrytého svědectví Bible je pýcha, nebot´ ona jest hříchem prvotním. Avšak dokonce i pýcha může být pouze přímý důsledek zotročení jiného hříchu, kupř. hříchu, který je páchán v naivitě a krátkozrakosti ideálních úmyslů. Je to problém, kterým je zahlcen dnešní celý svět, zejm. na Západě. Je to esoterika, tzv.bílá magie, čarodějnictví, léčitelství, věštění, východní mysticismus a jiné okultní praktiky, nevyjímaje ,,babských'' pověr. Tyto věci lidé zejm. mladí přibližně ve věku 20 až 45 let praktikují většinou bud´ s altruistickými motivy nebo z touhy po něčem neobvyklém, co se vymyká konvenci a tradicím. Ale jsou tyto věci opravdu spolehlivé, pravdivé a vedou nás k opravdovému štěstí? Z vlastní zkušenosti mohu dosvědčit, že mohou sice člověku poskytnout chvilkový pocit duchovního i emočního povznesení a eufórie, ale nakonec vedou k silnému psychickému napětí a vnitřnímu nepokoji a dokonce i zklamání. Takže výsledek jsou dvě možnosti: bud´ vedou k zahořknutí vůči Bohu a ztrátě víry v dobro nejen lidské i duchovní a člověk může na nějaký čas odpadnout od víry a vzývat Boha ,,z té druhé strany´´, v méně extrémním případě se nezklame a může to vést k nadutosti a vynášení sebe sama jako božsky svatou, všemilující bytost, egocentricky fascinovanou vlastní dobrotou a ctností, pokud navíc s esoterikou, kterou stále víc a více dnes ve světě nabízí různé proudy hnutí New Age (Nový Věk= Zlatý Věk Vodnářě, odvozeno z astrologie a podle některých proudů se dokonce míní Věk Satana) kooperuje křest´anskou víru- Bibli,zejm. Nový Zákon. Ale jaký je důsledek takového postoje? Křehkost, rozevlátost, nepraktičnost a mnohdy i opakující se ztráta kontaktu s realitou- bud´ z té příjemnější, nebo z té dramatičtější stránky. Pak se může stát, že se dopouští i takových hříchů, které by sám od sebe nikdy neočekával. V takovém případě je nutné vzbudit upřímnou, trvalou a účinnou lítost a vyznat se ze všeho u svátosti smíření, kněz mu případně udělí i svaté pomazání nemocných a je vázán svobodou v Kristu žít podle jeho svatého evangelia, šířit pozitivní svědectví katolické víry a jít jiným lidem příkladem a vyhýbat se dalším kontaktům s esoterikou a okultismem, byt´ v té podobě, která se tváří jako ryzí katolická víra avšak kde kupř. nacházíme zmínky o reinkarnaci. To je s Božím Slovem neslučitelné (srov. Židům 9:27, Jeremjáš 22: 10). Kristus nám žehnej a posiluj nás ve svátosti přijímání. Pane, s Tebou a v Tobě navěky.

Adam Sobotka starší