Chvála Kristu,
díky za porozumění v řadě bodů. Ty ostatní se pokusím vysvětlit.

Možná se vám podařilo najít některé podobné prvky s reklamou, ale časopis přesto není zamýšlen jako reklama na katolickou církev. Reklama se, dle mého názoru, snaží získat zákazníky a jejím cílem je profit, který získá zadavatel (možná existují výjimky - nejsem odborník v oblasti makretingu...). Posláním časopisu v této oblasti je především sdílení bohatství. Nevím, třeba i to se nějak vejde do nějaké definice reklamy. Ale pokud už je časopis Milujte se! reklamou, pak je reklamou na život s Bohem, na život dle Božích zásad, na svatost, na porozumění tomu, o co v našem krátkém pozemském životě jde, reklamou na odvahu dle víry důsledně žít a také reklamou na to, že každý, i když padl, může s Boží pomocí povstat... Kdybych měl dost peněz, a kdybych myslel, že to bude účinné, neváhal bych je věnovat na takovouto reklamu. Ani já, ani moji spolupracovníci moc peněz nemáme, a takovouto reklamu bychom ani nepovažoval za účelnou a účinnou. A tak se snažíme o tyto hodnoty dělit s druhými jiným způsobem. Mimo jiné i vydáváme časopis...
Snažíme se ukazovat, jak vypadá život, když se podle Božích zásad žije. Jak vypadá, když se dle nich nežije vidíme (já i vy a každý jiný) dostatečně kolem sebe - na křesťanech i nekřesťanech. Malý příklad: snažíme se nyní do každého čísla zařadit nějaké povzbudivé svědectví z kněžského života (jako určitou motivaci ke kněžství s ohledem na mladé, kterým je časopis primárně určen). Samozřejmě i já znám řadu nepovzbudivých kněžských příběhů... Ale neznám důvod, proč je publikovat - komu bych prospěl, když bych o nich psal... Na to není potřebný časopis Milujte se! Když si zajdu mezi lidi, mohu si takových příběhů poslechnout dokonce několikrát více, než kolik se jich skutečně událo...

Co se týče svědectví, není jednoduché je získávat a to i tehdy, když neuvádíme příjmení. Kdybychom je uváděli, pak nevím, kdo by nám je poskytoval. Pokud však zašlete nějaký zajímavý příběh ze svého života, který bude nějak motivovat k něčemu dobrému a krásnému, pravděpodobně ho rádi uveřejníme. A budete-li ochoten se podepsat celým jménem, bude to výborné. Bude to třeba i takový příklad pro druhé... (zatím podepisujeme celým jménem svědectví jen já a P. Jan Peňáz - další se do toho moc nehrnou).

Podobně není úplně jednouduché získávat opravdu kvalitní původní články českých autorů - byť myslím v tomto kroku je patrný výrazný posun vpřed v každém dalším čísle. Uplně se však vzdát textů polských autorů ale neplánujeme. Myslím, že jiný pohled je vždy určitým způsobem obohacující... Naopak hledáme možnosti spolupráce i s periodiky z jiných jazykových oblastí (už máme domluveno přejímání zajímavých článků z němčiny).

Jsem pro, aby do časopisu nepsali jen P. ale i Dr... Když odhlédnu od toho, že velká část autorů, kteří se v časopise podepisují s P., jsou i Dr. (jen to tam neuvádějí), pak všeobecně platí, že sehnat pro časopis článek "nějakého vědce" (jak píšete) je opět dosti obtížné. Možná už to zní jako obehraná písnička, ale opravdu to není jednoduché. Čím větší vědec, tím větší zaneprázdněnost... Naštěstí časopis stále více vstupuje do podvědomí, náklad stoupá a již nyní mohu pozorovat podstatně větší vstřícnost, pokud já nebo moji spolupracovníci nějakou "duchvoní" či "odbornou" kapacitu s prosbou o spolupráci oslovíme. Ale ještě to chce nějaký čas, než časopis získá takové renomé, že nám budou dávat rozhovory i nositelé nobelových cen :-)

Co se týče známosti některých v časopise probíraných témat v informovaných kruzích, máte samozřejmě pravdu. My se však snažíme o nich informovat i širokou veřejnost - tomu odpovídá i forma s barevnými obrázky... A opravdu ne každý je o všech těchto tématech, o kterých se v časpise Milujte se! píše, tak dobře informován, jako vy (díky za odkaz na web.katolik.cz/feel ing/ - já sám jsem ho dosud neznal).

Srdečně zdraví
P. Pavel Zahradníček