Děkuji, za Váš časopis. I když jsem vyrostla v katolické rodině, tak sama jsem s vírou mela celý život problém. A hledala jsem svou cestu. Četla jsem bibli, dělala si výpisky a přemýšlela nad nimi, proc zrovna tato víra byla ta, kterou si má rodina vybrala. Hledám do dnešní doby svuj směr a i když doufám v nějakou božskou bytost, tak je to spíš vrouci přání než víra.
S katolictvim jsem mela problém vzdy, ale po přečtení několika vašich dilu časopisu jsem si jista, že toto má cesta není. Přijali jste několik názoru s kterými bytostne nesouhlasím a pokud je časopis oficiální, tak je to neprekonatelny problém. Pokud uvedu příklad tak do mysli se mi vryl vás článek o ateistech. Jejich odsouzení a pausalizovani. A jejich víra v to, že zvířata jsou na stejné úrovni. Tuto ideu mam i Já. A je jedna z nejdůležitějších hodnot kterém mam. A způsobuje to, že nejsem ke zvířatům necitliva jako mnoho katolíků, co si myslí, že jsou na vyšší úrovni. A neplacam nesmysly v teto společnosti jsem vyrostla a znám těchto případů opravdu mnoho. A pokud se nepletu kat. Církev uznala evoluci, ne? V tom případe tuto touhu aby lidé byly něco o hodně víc proste nemohu pochopit. Obecne ze sve vlastni zkusenosti, nezáleží na vyznání nebo ne vyznání u ateistů ale na žebříčku hodnot a schopnosti vcítit se.
Každopádně abych to uzavřela, vás časopis po Dlouhé době přemýšlení zda patřit do řad katolíků mi dal jasnou odpověď. Ve vyznání víry mlcim, pokud jdu s rodiči do kostela.
PS: jen tak mimochodem pokud je homosexuální orientace nemoc, tak jak to, že v přírodě jde o existující fakt?