Chtěl bych ještě něco dodat k článku o Turínském plátně. Nejsem sice odborník, ale zaujalo mě několik věcí. Nevím, zda znáte knihu Keitha Laidlera Zbožný podvod. V ní autor dokládá, že obraz v této podobě nemohl na plátně vzniknout, pokud by tělo bylo, jak je psáno v evangeliích, do plátna zabaleno, ale ani, pokud by plátno bylo na tělo jen položeno. Takto vypadající obraz na Plátně by mohl vzniknout jen v případě, že by plátno bylo nad, ale i pod, tělem vodorovně vypnuto. Pokud by obraz byl vytvořen nějakým zářením, tak k tomu Keith Leader píše: „ je nutno určit, jaký typ záření by mohl vyvolat takový jev a zda zákony „skutečného“ světa dovolují vytvoření tak přesného obrazu…….může být, že předpokládané záření bylo samo o sobě zázračné …. pak by bylo zbytečné o tom dále hovořit……. Neexistoval by ale žádný fyzický důkaz , že došlo ke vzkříšení ….. a víra v platnost takové teorie by byla plně otázkou osobního názoru. ……. Jedině při záření „celého těla“ by mohl vzniknout obraz jaký vidíme na Plátně. Vážný problém ale představuje směr záření. ….. záření by muselo být koherentní, paprsky by musely být rovnoběžné ….. vycházet z těla v pravém úhlu jak směrem nahoru tak i dolů, k zemi, kde se otiskla zadní část těla. ….. Kdyby tomu tak nebylo, vznikla by jen silueta lidského těla.“
Dále autor píše, že pokud tělo leží na zádech, pak se záda a hýždě splácnou, což jak je na TP vidět, u tamní postavy nenastalo. Dále poukazuje na to, že připojení hlavy k tělu není anatomické, jako by postava neměla krk.

To jen něco málo z rozsáhlého textu, který se snažil posoudit všechny nesrovnalosti okolo TP a vyslovit nějakou jinou hypotézu o jeho původu.

V textu v Milujte se jsou zdůrazňovány okolnosti, které by potvrzovaly, že se jedná o zázrak a opomíjeny jiné, které takový závěr zpochybňují.
Předně víceméně kategorický názor, že se zřejmě jedná o plátno, do něhož byl zabalen Ježíš Kristus.
Autor správně říká, stejně jako Keith Laidler, že „záření vycházející z těla muselo být kolmé na podložku“. Uvádí také, že pokus vytvoření podobného obrazu pomocí teplé figuríny poskytl obraz zdeformovaný.

Konkrétně se toto plátno neobjevilo v 6. stol. v Edesse, z té doby a toho místa je známý –pouze- obraz Kristovy tváře (Mandylion), o němž se nyní tvrdí, že je totožný s TP; ale není to jisté! TP, tak, jak je nyní známé, se objevilo v r. 1353. Myslím, že je zapotřebí uvádět přesná data.

Moje poznámka: Ve všech evangeliích se píše, že Ježíš byl do plátna (pláten) ZABALEN! Pokud by ovšem byl ZABALEN, nemohl by tento obraz vzniknout. To by jej Ježíš, nebo andělé(?), musel při vzkříšení vypnout před sebou a za sebou. Navíc, že v hrobě byla plátna do nichž byl ZABALEN, zmiňuje pouze Jan, který evangelium sepisoval někdy na konci 1. stol., tedy nějakých 60 let po Ježíšově smrti. Žádné evangelium se nezmiňuje, že by na plátně, a na roušce, byl nějaký obraz, který by tehdy musel být mnohem zřetelnější.

Před 3 týdny jsem byl v Trevíru v Německu a tam v katedrále uchovávají „Kristovu tuniku“, tedy jeho šat „vcelku utkaný“. Protože, podle evangelií, byl tento šat na Ježíše navlečen po jeho bičování, musí být plný krve. Byla tam ta krev zjišťována? Shoduje se s krví na jiných Ježíšových relikviích?

Další otázky: Podle čeho autor soudí, že při vzkříšení Ježíšovo tělo zmizelo z našeho prostoru a času? A kam?
Jak se asi na plátně objevily nápisy, které měli vytvořit úředníci pečetící Ježíšův hrob? Proč by úředníci takové nápisy na plátno psali? Ti by snad nějaký nápis, pokud by vůbec něco psali, napsali na pečeť. A jak to, že nápisy vznikly stejným procesem jako obraz?

A na závěr: K radiokarbonovému testování. Těžko si představit, že při zkoumání takového objektu jsou odebrány vzorky z mladých záplat, když někdejších opravy jsou dobře známy. Těžko si představit, že v renomovaných laboratořích by vzorky nebyly očištěny od nečistot. To je postup, který se učí začínající laborant dříve, než je do laboratoře vůbec vpuštěn. Spíše se zdá, že když radiokarbonové testy nepotvrdily dostatečné stáří plátna, že se hledají nějaké „logické“ důvody, proč radiokarbonový test nevyšel „správně“. Na druhé straně je pravda, že se tu a tam dokládá, že radiokarbonový test může být i chybný.