Chvála Kristu, rád se vám pokusím odpovědět, i když moje odpověď bude z principu neúplná. I v jiných oborech než v teologii jsou věci, u kterých je možno říci, že v danném okamžiku na ně není z principu možno zcela přesně odpovědět (například fyzikové mluví o takzvaném Heisenbergerově principu neurčitosti http://cs.wikipedia.org/wiki/Princip_neur%C4%8Ditosti ). Ve fyzice je problém, že nikdy nemůžeme znát dostatečně přesně výchozí podmínky, v teologii zase, že neznáme budoucí podmínky - co by se dělo, kdyby dítě dospělo, kdyby bylo zdravé... Ty zná dokonale jen Bůh, my je poznáme (nevím zda naprosto doknonale) až z pohledu věčnosti.
Vypráví se takový příběh (je smyšlený, ale poučný): Když ještě Pán Ježíš chodil se svatým Petrem po zemi, jedna selka, chudá vdova s jediným velmi hodným synem je velmi vekoryse přijala a pohostila. Vyprávěla, jak doufá, že bude dobrá úroda syn bude moci odejít na studia do města a stát se lékařem. Když odcházeli z vesnice, Petr povídá Pánu Ježíši: "Neuděláš pro ni něco?" Pán Ježíš se zamyslel a řekl: "Moc pěkně se o nás postarala, udělám..." V tu chvíli se obloha zatáhla, spustily se kroupy a vymlátily veškerou úrodu. "Ale Pane Ježíši, to si přece nezasloužila..." namítl zdrcený Petr. "Vím co dělám", odpověděl Pán Ježíš, "kdyby se jim urodilo, kluk půjde do města na studia a tam se zkazí a bude z něho ničema..."
To, co v danou chvíli jako křesťané víme, je:
1) Fyzické utrpení není "původní" Boží záměr, ale je to nějakým způsobem důsledek odvratu lidstva od Boha na začátku lidských dějin (přesně a do detailu vám to popsat nedokáži, Bible o tom hovoří jen obrazně, ale hovoří jasně o tom, že existence fyzického útrpení je nějkým způsobem spjata s počátečním rozhodnutím lidí pro morální zlo - viz nauka o dědičném hříchu).
2) Těm, kteří milují milují Boha (a jsem přesvědčen, že také těm, kteří milují Dobro, když Boha zatím neznají), všechno napomáhá k dobrému (viz 8. kapitola listu Římanům) - i fyzické utrpení, dokonce i morální zlo, kterého se proti nim někdo dopustí (tomu nejen věřím, ale myslím, že to mám již i dostatečně sám na sobě ozkoušené - dokoce již nyní, když věci vidím jen z "pozemské" perspektivy)
3) Už nyní víme jednu podstatnou věc, která nám může dost výrazně pomoci vidět správně, co je zisk a co je ztráta: nejsme tu proto, abychom si tu co nejvíc a nejdéle užili a maximálně se rozšoupli, ale abychom získali věčý život s Bohem a byli jako on... Pokud toto nepochopíte, bude velká část toho, co Bůh "dělá" nepochopitelná. Prostě bez určitého nadhledu je spousta věcí nepochopitelných. Někdy stačí nadled z horizontu let či desetiletí (bez tohoto nadhledu bude například většina toho, co se děje v dětské ordinaci jen týrání dětí - např. takové očkování...), pro jiné věci se potřebujete alespoň trochu pokusit o nadhled "z věčnosti".
Srdečně zdraví a mnoho zdaru v hledání přeje a v modlitbě vyprošuje P. Pavel Zahradníček OMI